Petr Kodýtek #88
Další z odchovanců! Petr Kodýtek s Plzní vybojoval již šest medailí, stále ještě ale nosí hokejky a puky
Plzeň - Jednadvacetiletý útočník indiánů je dalším z celé řady odchovanců plzeňské Akademie. Do A-týmu poprvé nakoul v sezóně 2016/2017, hned se v extralize uvedl šesti body (3+3) ve čtyřiadvaceti střetnutích.
V témže roce naskočil i do Ligy mistrů nebo do druhé ligy v dresu Klatov. Stále věkem ještě junior ale odehrál i ve své kategorii třiatřicet duelů a díky skvělým jednapadesáti bodům (8+43) pomohl svým barvám k mistrovském titulu! Ale to stále není vše, dravý forvard absolvoval s reprezentační devatenáctkou i mistrovství světa, nakoukl i do dvacítky.
V následujících třech sezónách se již Petr Kodýtek stal pevnou součástí extraligového týmu, se svou útočnou letkou - jmenovcem Strakou a Janem Eberlem - si vysloužili přezdívku: "Rafani." Ve svých jednadvaceti letech tak již odehrál 176 extraligových utkání a zatížil konta soupeřů 52 body (22+30).
Pravidelný reprezentant nechyběl v žádné mládežnické kategorii, ani na mistrovství světa osmnáctek až dvacítek či Hlinka-Gretzky Cupu. Celkem dres se lvíčkem na hrudi oblékl v 111 případech a trefil se sedmnáctkrát, sedmadvacetkrát asistoval.
I přes svůj mladý věk je majitelem již poměrně široké sbírky medailí. V dresu Plzně sušický rodák vybojoval stříbro v kategorii mladšího dorostu, bronz a titul v juniorech a dva extraligové bronzy v A-týmu a jeden v Lize mistrů.
Petře, jak užíváte aktuálních dní a co děláte či neděláte?
V podstatě celou dobu jsem u rodičů na vesnici. Pomáhám s domácími pracemi, s dědou chodíme do lesa na dřevo. Od začátku dubna se snažím trénovat. Začal jsem navíc spolupracovat s klukama ze STACA týmu, kteří mi posílají tréninky domů. Z garáže jsem si udělal takovou menší posilovnu, tam trávím také hodně času. Takže toho je docela dost.
V podstatě celou dobu jsem u rodičů na vesnici. Pomáhám s domácími pracemi, s dědou chodíme do lesa na dřevo. Od začátku dubna se snažím trénovat. Začal jsem navíc spolupracovat s klukama ze STACA týmu, kteří mi posílají tréninky domů. Z garáže jsem si udělal takovou menší posilovnu, tam trávím také hodně času. Takže toho je docela dost.
Jak jste vy osobně přijal zprávu o předčasném konci sezóny?
Myslím, že asi jako každého, kdo má rád hokej, to mrzelo. Když vám vezmou něco, na co dřete celou sezónu, tak to není moc příjemné. Ale taková je situace, prostě to musíme přijmout a hlavně hledět na zdraví, abychom to zvládli.
Myslím, že asi jako každého, kdo má rád hokej, to mrzelo. Když vám vezmou něco, na co dřete celou sezónu, tak to není moc příjemné. Ale taková je situace, prostě to musíme přijmout a hlavně hledět na zdraví, abychom to zvládli.
Jak moc hráči chybí vyřazovací boje?
Play-off je nejdůležitější část sezóny a určitě chybí hodně. A to jak hráčům a fanouškům, tak i celkově jako klubu. Ale jak jsem říkal, musíme to přijmout a jít dál.
Play-off je nejdůležitější část sezóny a určitě chybí hodně. A to jak hráčům a fanouškům, tak i celkově jako klubu. Ale jak jsem říkal, musíme to přijmout a jít dál.
V sezóně jste nasbíral podobně bodů jako vloni, smál jste se ale po zápase s Kladnem, že jste dal gól snad po dvaceti utkáních. Jak tedy hodnotíte sezónu z osobního hlediska?
Jo, tak asi to nebyl úplně nějaký propadák, ale vím, že to někdy nebylo optimální. Přišlo mi, že jsem měl spoustu šancí a řadu z nich jsem neproměnil. Takže vždycky to může být lepší a rozhodně je důležité pořád na sobě pracovat.
Jo, tak asi to nebyl úplně nějaký propadák, ale vím, že to někdy nebylo optimální. Přišlo mi, že jsem měl spoustu šancí a řadu z nich jsem neproměnil. Takže vždycky to může být lepší a rozhodně je důležité pořád na sobě pracovat.
Právě duel s Rytíři byl pro vás tříbodový (2+1). Bylo v něm něco jinak?
Myslím, že se tam spíše všechno sešlo. Jeden gól jsem dával z dorážky do prázdné branky a druhý se tam dopotácel gólmanovi mezi betony. Takže asi i trošku štěstí, ale v tu chvíli jsem měl velkou radost.
Myslím, že se tam spíše všechno sešlo. Jeden gól jsem dával z dorážky do prázdné branky a druhý se tam dopotácel gólmanovi mezi betony. Takže asi i trošku štěstí, ale v tu chvíli jsem měl velkou radost.
V sezóně jste předvedl i pravou bitku. Jak se to všechno semlelo a i přes slib mamince, že už se nebudete prát, šel byste do toho někdy zase?
V podstatě to bylo tak rychlé, že jsme si pořádně ani jeden nebouchli (smích). Šli jsme tam s Pouráčkem, byla asi minuta do konce. Dostal se puk někam ke střídačkám a Pourák někoho dohrál a kotouč tam byl stále. Tak jsem tam taky přijel a dohrál jsem ho taky. V tom tam přilétl další soupeř a už to šlo docela rychle (smích). Jinak pokud jde o ten slib, to bylo spíš jen pro uklidnění mojí mamky. Samozřejmě, pokud by podobná situace nastala znova, vůbec bych neváhal a šel do toho zase.
V podstatě to bylo tak rychlé, že jsme si pořádně ani jeden nebouchli (smích). Šli jsme tam s Pouráčkem, byla asi minuta do konce. Dostal se puk někam ke střídačkám a Pourák někoho dohrál a kotouč tam byl stále. Tak jsem tam taky přijel a dohrál jsem ho taky. V tom tam přilétl další soupeř a už to šlo docela rychle (smích). Jinak pokud jde o ten slib, to bylo spíš jen pro uklidnění mojí mamky. Samozřejmě, pokud by podobná situace nastala znova, vůbec bych neváhal a šel do toho zase.
Jak vlastně reagovalo okolí?
Všichni mě chválili, že jsem neustoupil a šel jsem do toho. Přece jenom nejsem žádný bitkař, takže to pro některé mohlo být překvapující.
Všichni mě chválili, že jsem neustoupil a šel jsem do toho. Přece jenom nejsem žádný bitkař, takže to pro některé mohlo být překvapující.
Tvoje letka s jmenovcem Strakou a Honzou Eberlem dostala přezdívku Rafani. Jak se vám líbí?
Jo, tak přezdívka je dobrá. Na ledě se snažíme hodně bruslit a “kousat,” takže možná pro to (smích). Hlavně je super, že jsme si sedli jak na ledě, tak mimo něj. Snažíme se navzájem hodně komunikovat, kluci mi třeba značně pomáhají, když mi to například úplně nejde, za což jsem strašně rád. Přece jenom jsou o něco starší a mají více zkušeností, kterými mi mohou pomoci.
Jo, tak přezdívka je dobrá. Na ledě se snažíme hodně bruslit a “kousat,” takže možná pro to (smích). Hlavně je super, že jsme si sedli jak na ledě, tak mimo něj. Snažíme se navzájem hodně komunikovat, kluci mi třeba značně pomáhají, když mi to například úplně nejde, za což jsem strašně rád. Přece jenom jsou o něco starší a mají více zkušeností, kterými mi mohou pomoci.
Jsou to spoluhráči, se kterými si nejvíce vyhovíte?
Asi ano. Hráli jsme spolu druhou sezónu, takže to také asi o něčem svědčí. Každopádně jsem rád za oba dva, nechávám to klukům spíš dopředu, jsou výborní bruslaři a dost tam toho odlítají. Já to spíše odbráním, ale samozřejmě jako útočník jsem také vepředu a snažím se jim vyhovět.
Asi ano. Hráli jsme spolu druhou sezónu, takže to také asi o něčem svědčí. Každopádně jsem rád za oba dva, nechávám to klukům spíš dopředu, jsou výborní bruslaři a dost tam toho odlítají. Já to spíše odbráním, ale samozřejmě jako útočník jsem také vepředu a snažím se jim vyhovět.
Jak si užíváte i zápasy Ligy mistrů?
Domnívám se, že jsou to dobré zápasy před sezónou jako příprava. Druhá stránka věci je, že se třeba také někam podíváte. Byli jsme ve Finsku nebo Švýcarsku, což bylo super. Navíc na soutěž začalo chodit i dost diváků, takže se domnívám, že za pár let to bude ještě lepší úroveň než do teď. Škoda jen, že letos jsme se tam neprobojovali. Rozdíly v soutěži určitě jsou - jak v nasazení, tak i taktice soupeře. Taky někdy je přece jenom ta cesta delší, než když hrajeme extraligu, takže obnáší i víc cestování.
Domnívám se, že jsou to dobré zápasy před sezónou jako příprava. Druhá stránka věci je, že se třeba také někam podíváte. Byli jsme ve Finsku nebo Švýcarsku, což bylo super. Navíc na soutěž začalo chodit i dost diváků, takže se domnívám, že za pár let to bude ještě lepší úroveň než do teď. Škoda jen, že letos jsme se tam neprobojovali. Rozdíly v soutěži určitě jsou - jak v nasazení, tak i taktice soupeře. Taky někdy je přece jenom ta cesta delší, než když hrajeme extraligu, takže obnáší i víc cestování.
V Plzni hrajete odmala. Jak moc se tedy vše změnilo za tu dobu?
Změnilo se toho asi spoustu - od trenérů v mládeži přes systém soutěží a způsobu trénování a hlavně kvalitu vybavení k trénování. Za nás, když jsme byli ještě v dorostu nebo juniorech, tak ta Akademie v podstatě začínala a moc toho nebylo. Takže si myslím, že nyní již je to daleko dál. Teď se i hlídají známky ve škole, což teda bylo i trochu za nás, ale nebylo to tak přísný (smích).
Změnilo se toho asi spoustu - od trenérů v mládeži přes systém soutěží a způsobu trénování a hlavně kvalitu vybavení k trénování. Za nás, když jsme byli ještě v dorostu nebo juniorech, tak ta Akademie v podstatě začínala a moc toho nebylo. Takže si myslím, že nyní již je to daleko dál. Teď se i hlídají známky ve škole, což teda bylo i trochu za nás, ale nebylo to tak přísný (smích).
S juniory jste slavil titul, jaké jsou to vzpomínky?
Samozřejmě krásné, v podstatě asi nejhezčí za tu dobu, kdy jsem působil v mládeži. Sešla se nám skvělá parta, s klukama na to vzpomínáme docela často. Hlavně jsme měli trenéry, kteří nás tolik "nebuzerovali" a mluvili s námi jako s dospělými, což bylo super. A hlavně asi kdyby nám to někdo řekl před tou sezónou, že vyhrajeme titul, tak mu asi řeknu, že nejspíš spadl ze stromu (smích).
Petr Kodýtek v popředí uprostřed. Fotka vznikla ihned po posledním finálovém utkání, ve kterém se na třech gólech Plzně podílem brankou a asistencí.
Samozřejmě krásné, v podstatě asi nejhezčí za tu dobu, kdy jsem působil v mládeži. Sešla se nám skvělá parta, s klukama na to vzpomínáme docela často. Hlavně jsme měli trenéry, kteří nás tolik "nebuzerovali" a mluvili s námi jako s dospělými, což bylo super. A hlavně asi kdyby nám to někdo řekl před tou sezónou, že vyhrajeme titul, tak mu asi řeknu, že nejspíš spadl ze stromu (smích).
Petr Kodýtek v popředí uprostřed. Fotka vznikla ihned po posledním finálovém utkání, ve kterém se na třech gólech Plzně podílem brankou a asistencí.
V mládežnických kategoriích jste byl pravidelný reprezentant, několikrát i na mistrovství světa. Máte nějakou nejoblíbenější vzpomínku?
Jak se to vezme, občas zavzpomínám. Se spoustou těch kluků jsem se třeba setkal na ledě nebo i na tréninku. Ale určitě to byla nějaká moje další životní etapa, rád na to vzpomínám. Asi nejsilnější vzpomínka je na zápas proti Rusku, který jsme vyhráli. S nimi jsme hráli docela často, ale dostávali jsme hrozné nálože. A potom na mistrovství světa dvacítek jsme je měli ve skupině a hned první duel. Pamatuji si, že jsme byli strašně nahecovaní, nechali jsme tam úplně všechno a nakonec je porazili.
Jak se to vezme, občas zavzpomínám. Se spoustou těch kluků jsem se třeba setkal na ledě nebo i na tréninku. Ale určitě to byla nějaká moje další životní etapa, rád na to vzpomínám. Asi nejsilnější vzpomínka je na zápas proti Rusku, který jsme vyhráli. S nimi jsme hráli docela často, ale dostávali jsme hrozné nálože. A potom na mistrovství světa dvacítek jsme je měli ve skupině a hned první duel. Pamatuji si, že jsme byli strašně nahecovaní, nechali jsme tam úplně všechno a nakonec je porazili.
Přestože je vám teprve 21, v A-týmu naskočíte již do páté sezóny. Nepřipadáte si již spíše jako mazák?
To asi ještě ne. Přece jenom nejsem zase tak starý ještě (smích). Jo, jsou tam i mladší kluci, ale pořád musím sbírat puky a někdy i nosit hokejky, takže mazák určitě nejsem (smích).
To asi ještě ne. Přece jenom nejsem zase tak starý ještě (smích). Jo, jsou tam i mladší kluci, ale pořád musím sbírat puky a někdy i nosit hokejky, takže mazák určitě nejsem (smích).
Jak moc kvitujete, že Plzeň zapojuje jednoho mladého do kádru za druhým?
Klub je známý tím, že rád zapojuje mladé hráče, letos to byli třeba Houďas nebo Sebík Malát a Jiras. Všichni hráli velmi dobře a myslím, že do budoucna to jsou pro tým velké naděje. Samozřejmě nic nedostanou zadarmo, ale domnívám se, že ani jeden z nich není žádný flákač. Každý, kdo chce hrát dospělý hokej, si tím musí projít.
Klub je známý tím, že rád zapojuje mladé hráče, letos to byli třeba Houďas nebo Sebík Malát a Jiras. Všichni hráli velmi dobře a myslím, že do budoucna to jsou pro tým velké naděje. Samozřejmě nic nedostanou zadarmo, ale domnívám se, že ani jeden z nich není žádný flákač. Každý, kdo chce hrát dospělý hokej, si tím musí projít.
Pokud vše dobře dopadne, brzy začnete letní přípravu. Co vás nejvíce děsí a naopak vám nevadí?
Snažím se, aby mi nevadilo nic. Na druhou stranu asi není nic, co by mi extrémně vadilo a zase asi není nic, na co bych se těšil (smích).
Snažím se, aby mi nevadilo nic. Na druhou stranu asi není nic, co by mi extrémně vadilo a zase asi není nic, na co bych se těšil (smích).
Co například letní fotbaly?
Fotbal hraji rád. Sice někdy je to padlé na hlavu, protože za ten týden je toho docela dost, takže někdy na tom fotbale už prostě není síla, ovšem zase si rád zahraji.
Fotbal hraji rád. Sice někdy je to padlé na hlavu, protože za ten týden je toho docela dost, takže někdy na tom fotbale už prostě není síla, ovšem zase si rád zahraji.
Na dresu nosíte vysokou 88. Proč?
To číslo mám vlastně asi kvůli Patricku Kaneovi, který je takový můj vzor. V mládeži jsem sice měl 19, kterou jsem si chtěl přenést i do Áčka, ale pak jsem si uvědomil, že 19 je vyvěšena pod stropem. 88 byla hned druhá volba.
To číslo mám vlastně asi kvůli Patricku Kaneovi, který je takový můj vzor. V mládeži jsem sice měl 19, kterou jsem si chtěl přenést i do Áčka, ale pak jsem si uvědomil, že 19 je vyvěšena pod stropem. 88 byla hned druhá volba.
Petře, díky za rozhovor, ať se i nadále daří!
