Manželka Kamila Brabence se učí švédsky

Jak jsme vás již informovali, útočník Českých Budějovic, který hostoval v Plzni výměnou za Petra Kořínka, je jedním z hráčů, kteří opouštějí dres Keramiky. Brabenec odchází do Švédska, kde bude působit v klubu Lulea Bears. Zastihli jsme jej na dopoledním tréninku Keramiky, jak sleduje při cvičení své již bývalé spoluhráče.

O jeho definitivním odchodu do zahraničí se rozhodlo v minulém týdnu. „V minulém týdnu jsme se domluvili. Smlouva je podepsána na dva roky,“ říká křídelní útočník Kamil Brabenec, syn bývalého úspěšného basketbalového reprezentanta. Na své působení v Plzni bude vzpomínat v dobrém. „Určitě jsem si zde zvykl, dobrá parta, fajn lidi. Výsledek zase až tak špatný nebyl. Když jsem sem přišel, vypadalo to hrozivě. Nakonec jsme dokázali, že hokej hrát umíme. A stěhování patří k mé práci, člověk musí někde vydělávat peníze.“ Stěhovat do Švédska se bude hned s celou rodinou. „Odcestujeme všichni koncem července.“ Naštěstí problém s jazykovou bariérou má částečně vyřešen. „Trošku se domluvím anglicky, teď se však na to vrhnu a budu se učit, abych se zdokonalil. Manželka se snaží učit švédštinu, hlavně když půjde nakupovat, aby věděla, jak se řeknou různé potraviny.“ O svém klubu zatím mnoho informací nemá. „Moc toho zatím nevím, kromě toho, že skončili na sedmém místě. Mluvil jsem zatím pouze s jejich manažerem.“ Spoluhráče by Brabencovi mohl dělal kladenský Pavel Skrbek. V Luele již v minulosti působili Jiří Kučera, Martin Hosták a Václav Burda. Zkušenosti zde sbíral v loňské sezóně i další plzeňský hráč Zdeněk Šmíd. Ze svého prvního zahraničního angažmá nemá obavy. „Určitě tam budu zpočátku nervózní, ale je to hokej, hraje se s pukem a na branku, takže to bude stejné jako jinde.“ Do konce července se bude připravovat Brabenec zde v Česku. „Ano individuálně se budu připravovat, mám připravený plán, který budu dodržovat. Hlavním místem, kde se budu připravovat, bude Brno.“

Společně s Brabencem sledoval své spoluhráče i Josef Straka. Ten na rozdíl od Brabence v Plzni zůstává, ale s ohledem na reprezentační povinnosti dostal od trenérů volno. „Do šestého mám volno, pak zahajuji,“ upřesňuje Straka. Ten jako jediný z hráčů ještě neodevzdal výstroj (kromě Sedláka). „Zatím ji mám stále u sebe,“ říká s úsměvem.“Na sraz jsem tu nebyl, protože jsem byl mimo a tak ji Petrovi odevzdám až šestého, kdy přijdu poprvé trénovat.“ Volno tráví částečně ve shonu a na cestách. „Sice jsem trochu odpočíval, s přítelkyní jsme si užívali společně volna. Během sezóny toho času společně moc netrávíme. Navštívili jsme rodiče v Mostě a v Táboře. Vynechat jsem nemohl ani známé. Trochu jsem si byl zaběhat, zahrát hokejbal, nemůžu čtrnáct dnů jen ležet a nic nedělat.“ To že má volno oproti spoluhráčům pouze poloviční mu nevadí. „Vloni to bylo ještě horší, to jsem měl pouze dva dny.“ A jak hodnotí své reprezentační vystoupení? „Bral jsem svoji účast v národním mužstvu jako odměnu za docela vydařenou sezónu. Určitě jsem nepočítal, že bych jej na mistrovství, proto nejsem ani zklamán.“