Měli jsme vyhrát, přiznal Jaroslav Kracík

České Budějovice - Plzeňský Lasselsberger si již po zmiňovaném velmi urputném boji připsal alespoň bodík z dalšího utkání na ledě soupeře. Rozhodně zajímavé utkání, které nemohlo naplno potěšit ani jedny příznivce, se rozhodovalo až v samém závěru. Nakonec byli o chlup šťastnější domácí, kteří vyhráli za dva body díky brilantnímu samostatnému nájezdu Tomáše Kůrky. „Celkově to nebylo dobré utkání, měli jsme prostě vyhrát. Vstup do každé třetiny byl špatný a my zase museli dotahovat,“ sklesle hodnotil Jaroslav Kracík.

Utkání začalo pro modrobílé barvy velmi nešťastně, časomíra se tak tak stačila přehoupnout přes třináctou sekundu a Roman Málek už musel lovit puk ze své branky. „Celkově to nebylo dobré utkání, měli jsme prostě vyhrát. Vstup do každé třetiny byl špatný a my zase museli dotahovat,“ sklesle hodnotil střelec první hostující branky Jaroslav Kracík. Naopak Martin Adamský z úvodu střetnutí velkou tragédii rozhodně nedělal. „Je pravda, že jsme do třetin šli trošku nekoncentrovaně. Ale hned od druhého střídání to byla paráda, takže já bych vinu nesvaloval na to první,“ trochu si se svým spoluhráčem protiřečil. A pozitivně pokračoval dál. „Byli jsme lepším týmem, měli jsme spravedlivě vyhrát. Bohužel se to rozhodlo až na nájezdy, kde už je to loterie. Já osobně jsem za bod, který jsme tu vydřeli, rád.“ Hodnocení z jiného soudku pak přidal i asistent trenéra Milan Razým: „Myslím si, že remíza je zasloužená. Nevstoupili jsme do utkání dobře, i když jsme na to hráče upozorňovali, a už ve třinácté vteřině prohrávali. Skóre se pak přelévalo ze strany na stranu, soupeř pak nevyužil trestné střílení ani přesilovku pěti proti třem, což se ani nám nepodařilo.“

Velmi důležitým momentem byla vyrovnávací branka na 1:1, kterou vsítil Jaroslav Kracík. Chvilku předtím totiž Radek Duda neproměnil trestné střílení, a kdyby se věci staly právě naopak, nikdo by se nedivil, že by pak Plzeňští odjížděli domů s prázdnou. Ale první branka hostujícího celku nepadla v žádné příjemné atmosféře, ihned po modrobílé radosti totiž současný kouč Jihočechů hlasitě reklamoval buď posunutou branku, nebo jiný plzeňský prohřešek. Je velmi pravděpodobné, že si leckdo vzpomněl na zápas se Zlínem, který kdysi právě Bokroš trénoval, a na jejich taktiku. „Já jsem věděl, že to byl gól. Byl jsem si jistý, protože branka se posunula až po,“ neztrácel stabilitu šťastný střelec. Opět s přívlastkem šťastný pak můžeme ohodnotit i gól Adamského, jenž padl velmi netradičně a zaskočil všechny přítomné v Budvar Aréně. „Mario střílel od modré čáry a mě to trefilo do hrudníku. Jeden z mých nejdůležitějších gólů,“ žertoval Martin.

Když už šlo opravdu do tuhého a Budějovice byly ve třetí třetině na koni, stáhla se plzeňská sestava na tři pětky. Martin Adamský pak putoval do první formace. „Jsem rád, že jsem dostal důvěru. Kouč mě přesunul k Martinu Strakovi a Tomáši Vlasákovi, což je pro mě čest. Snažil jsem se tam odvést maximum. Nakonec jsme se štěstím vyrovnali v power play, takže super,“ pochvalovala si třiaosmdesátka. Při závěrečné přetahované pak trenéři odvolali brankáře Romana Málka, který celý zápas předváděl opravdu nadstandardní zákroky, již téměř v osmapadesáté minutě, a modrobílí tak měli dvě minuty k vyrovnání. Dlouho to s ním nevypadalo dobře, jako kámen úrazu se jevil přechod středního pásma. Jenže najednou udeřil Tomáš Vlasák, jenž v utkání spálil několik tutovek, a bylo to 4:4. „Závěrečné chvíle už jsou o štěstí a nám to tam padlo. Alespoň, že jsme urvali ten bod, je totiž dobře, že jsme neprohráli, jako se nám to stávalo poslední zápasy venku,“ kvitoval Kracík. "Já jsem věřil, že srovnáme. Hokej se hraje do šedesáté minuty, do hvizdu sudího,“ připomněl Adamský. Oba útočníci se pak shodli, že v nedělním utkání s Vítkovicemi musí potvrdit domácí formu a naplno bodovat.