Musel jsem před Bokrošem smeknout, zuřil Adamský

Plzeň - Modrobílí uhájili své skvělé statistiky z domácího prostředí, když si v zápase třiadvacátého kola O2 extraligy připsali na konto celé tři body. Výhra 6:2 by na první pohled mohla působit klidným dojmem, opak byl pravdou. Zvláště na konci zápasu, když zlínským týmem otřásaly emoce, které oni nedokázali zkrotit. „Musel jsem před Bokrošem smeknout za to, co předvedl. Vždyť tam poslal hráče, který nehrál celé utkání, aby mě zbil. To je pak stupidita," rozohnil se Martin Adamský.

Zlínským se venku prostě nedaří a svou nemohoucnost si nevyléčili ani na Plzni, která je zase doma téměř neomylná. K již vyjmenovaným skutečnostem připočtěte klasicky zvýšenou motivaci modrobílých proti neoblíbenému soupeři, již ve většině případů dosud přetavili ve výhru. Takže z jednoduché rovnice nám vypadne přesný obrázek odehraného utkání. Plzeňští v něm po celou dobu tahali za delší konec a závěr šedesátiminutovky kolektiv kolem Ernesta Bokroše psychicky neunesl a nesportovně se pustil do domácích. To vše se řešilo na pozápasové tiskové konferenci, kam se klasicky dostavil asistent modrožlutých Jaroslav Stuchlík. „Z našeho pohledu musím zmínit nepovedený úvod zápasu, v němž jsme inkasovali hodně laciný první gól. Domácí se pak dostali psychicky nahoru. Pokud jsme chtěli dotahovat, měli jsme hrát v pěti, ne ve čtyřech, jak jsme to předvedli. Plzeň dle mého vyhrála zaslouženě,“ hodnotil utkání. Nebylo možné, aby se nevyjádřil k zarážejícímu konci třetí třetiny, kdy pohled na ledovou plochu připomínal obrázek odněkud z divočiny. „Musím prohlásit, že ze strany trenérů žádný hráč nedostal pokyn, aby někdo na někoho vyběhl. Byla to iniciativa Ďuráka a jeho nepochopitelný zkrat. Nechápu, co chtěl řešit. Nevím, jestli se mám smát, nebo mám brečet. Bylo to hrozné,“ zpovídal se. Nicméně, trenér domácího celku byl zcela jiného názoru, zvláště do hlavního lodivoda Zlínských se velmi opřel. „Buďme konkrétní. Nestalo se mi to poprvé, přestože netrénuji nijak dlouho. Znám ho z Trenčína jako hráče, a tohle sedí. Pokud někdo není schopný mi po zápase ani podat ruku, pak to nechápu. Mně nikdo nevysvětlí, že to pokyn nebyl. Už jenom ta sekyra, kterou schytal Adamský, byla na pováženou. Kdyby tohle udělal někdo od nás, kdyby tu byl třeba Radek Matějovský, tak dostane takovej štrás, že se z toho všichni zblázníme,“ rozlítil se František Černý. Zato na svých ovečkách chválou nešetřil. „Jsme rádi, že jsme to utkání zvládli. Obávali jsme se ho, jelikož jsme si byli vědomi dobrého výkonu Zlína na Slavii. Povedly se nám přesilovky, škoda jen toho jednoho inkasovaného gólu. Kluci chtěli více a to dokázali i v dalším průběhu utkání. Hráči si vítězství zaslouží úplně maximálně,“ pokračoval. Marodka se domácím trochu rozrostla, a tak kouč rozdával informace jak na běžícím páse. Peter Fabuš podstoupí večer po zápase cestu do nemocnice, kde se mu podívají na zranění hlavy. Radek Matějovský se po utkání v Pardubicích necítil dobře, Černý předpokládá chřipku nebo angínu.

Pořádně do kolen dostal Zlín svou tvrdou hrou a hlavně svými gesty Martin Adamský. Přestože se do statistik nezapsal vstřelenou brankou nebo asistencí a na jeho konto putovaly jen trestné minuty, události z konce zápasu ho vynesly do popředí celých šedesáti minut. Když po něm vystartoval Ďurák, který ihned po buly odhodil rukavice, elegantně mu ujel a ještě dvakrát výmluvnou pantomimou naznačil celé modrožluté střídačce, jaký má na ně názor. „Bokrošovi jsem nic neříkal, jen jsme před ním musel smeknout za to, co předvedl. Vždyť tam poslal hráče, který nehrál celé utkání, aby mě zbil. To je pak stupidita. Neřekl bych, že to byl jen hráčův osobní zkrat, nehraje tam to, že se předtím na led nedostal,“ jasně dal najevo, že slovům asistenta Stuchlíka jen tak neuvěří. A na adresu agresivního Moravana také neputovala žádná pochvalná slova. „Viděl jsem ho, jak se mě snaží nahánět, bohužel mu to šlo dost blbě. Já se s ním prát nechtěl, nechci pokoušet štěstí kvůli ne zcela vyléčenému prstu. Ať si to se mnou rozdá u mantinelu, ne takhle.“ Vítězství 6:2, a uloupení bodů tedy ve čtyřech zápasech za sebou hodnotil velice pozitivně. „Každý zápas, který se vyhraje, musí být dobrý. Podle mého dneska rozhodly přesilovky. Dokázali jsme dát čtyři góly, což se nám moc často nestává,“ pokračoval. Hráč s číslem 83 nezastíral, že v kabině všichni toužili po skalpu neoblíbeného soupeře na 120%.

Po rozjetém útočníkovi přišel na řadu tichý obránce Václav Benák, jenž si z utkání připisuje jeden bod za přesnou přihrávku na druhý modrobílý gól. „Od začátku jsme hráli dobře, dostali jsme jen dvě smolné branky, jinak jsme dominovali. Konec druhé dvacetiminutovky se nám ne zcela vydařil, prostě takové to hluché místo. Ale buďme rádi, že jsme v něm nedostali branku, jako několikrát předtím,“ hodnotil. Na rozhodující moment úterního večera pasoval Divíškovu branku na 4:2. V pátek a v neděli odjede Lasselsberger do arén soupeřů, nejdříve se představí v pražské Sazka Aréně a pak v Liberci. „Čekají nás teď těžká utkání, Slavia doma neprohrává, ale není nikde napsáno, že bychom ji nemohli porazit my,“ nadhodil obránce.

Kapitán modrobílých Tomáš Divíšek se při slovech svých spoluhráčů jen usmíval. I z něho se dala vyčíst pohoda a radost z dobře vykonané práce. „Hlavně, že jsme konečně ubránili vyhraný zápas. Já si netroufám ohodnotit žádný moment jako rozhodující. Důležité byly dva zákroky Romana Málka, kde vychytal najíždějící dvojici. V závěru jsme si výhru pohlídali a nechali Zlínské, ať si hrají,“ řekl. Přestože domácí vstřelili čtyři branky v početní výhodě, sami jednu inkasovali. To se stává v zápasech Západočechů takřka pravidlem. „Sám tomu nerozumím. Zprvu odehrajeme dvě super přesilovky, v nich dáme i góly. A pak nám dva hráči ujedou. Ale my už asi jiní nebudeme, bohužel. Prostě budeme muset dávat více gólů při trestech soupeře, než on,“ smál se. Je pravda, že v zápasech Plzně padá hodně branek, Lasselsberger pak musí přestřelky pracně vyhrávat. „Není to dobré, podepíše se to pak i na psychice,“ prozradil. Modrobílí se tříbodovou výhrou posunuli na páté místo v extraligové tabulce s propastným rozdílem jedenácti bodů na poslední postupové místo do předkola play-off. Kapitán Divíšek je s tímto postavením spokojený. „Tohle přesně my potřebujeme. Sice jsme ztratili nějakých šest, sedm, možná osm bodů, ale je skvělé, že máme takový náskok,“ optimisticky uzavřel.