Nečekal jsem, že budu dostávat tolik prostoru, řekl Marek Laš

P l z e ň – Dlouho to vypadalo, že by Plzeň mohla zlomit liberecké prokletí a porazit jej v základní hrací době. Ale na začátku třetí třetiny inkasovala vyrovnávací branku a nakonec soupeři podlehla v prodloužení a tím ztratila letošní domácí neporanitelnost. Na hráčích bylo patrné zklamání a zápas se jim nehodnotil lehce. Ale syndrom jménem Liberec Marek Laš odmítl slovy: „ Tuhle sezónu nemáme respekt z nikoho, ze žádného týmu. A už vůbec ne doma."

Trenér Lasselsbergeru Pleň František Černý nehledal příčiny ztraceného utkání příliš dlouho. „Nám se za stavu 3:1 už po několikáté stalo, že jsem vzápětí inkasovali a to, si myslím, že rozhodlo.“ To, že ofenzivně modrobílé táhne jedna řada, je vidět na statistikách jednotlivých hráčů. Františka Černého to ale nijak neznepokojuje, „ Hokej je sport, ve kterém se nemůže dařit všem. Je pravda, že nás teď táhne Vampolova řada, ale my věříme, že i ostatní kluci se chytnou. Takový je prostě hokej,“ mluví z kouče dlouholeté zkušenosti.

To trenér libereckých hokejistů Dušan Gregor měl větší důvod ke spokojenosti. „Mužstvo nezlomilo, ani když šel soupeř do vedení o dva góly. Tým si zaslouží poděkování a obdiv,“ vzkázal svým svěřencům. Zároveň vyjádřil i pochvalu soupeři: „ Plzeň se ukázala jako velmi kvalitní tým, ale za předvedenou hru jsme si dvoubodové vítězství zasloužili.“

Původně nastupovali jako čtvrtá řada. Nikdo nečekal, že budou takto zářit. Ale oni předvádějí, že hokej umějí hrát výborně. I dnes zařídili vedoucí gól na 1:0. „Petr Vampola na sebe natáhl tři hráče, udělal tam tu hlavní práci. Já jsem se pak ocitl sám před gólmanem, zkoušel jsem vystřelit mezi nohy. Gólman puk vyrazil k Michalovi Důrasovi, kterému to tam teď padá a úspěšně dorazil,“ popsal celou situaci Marek Laš . Z toho, že se čtvrtá lajna prokousala sestavou takto dopředu, je mladé levé křídlo trochu překvapené: „Vůbec jsem s tím nepočítal. Já jsem šel do sezóny s tím, abych hrál pravidelně aspoň ve čtvrté pětce a postupně se učil extraligový hokej. Ale jsem rád, že máme tolik prostoru.“ O prohře podle něj nerozhodl nedostatek fyzických sil nebo přehnaný respekt ze soupeře. „Myslím, že tuhle sezónu nemáme respekt z nikoho, ze žádného týmu. A už vůbec ne doma. My jdeme do každého zápasu s cílem minimálně vyhrát. Po fyzické stránce jsme na tom dobře, fyzička tedy nerozhodla. Spíš ta hlava,“ řekl novinářům.

Obránce Václav Benák byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání, ale ani on prohře v prodloužení nedokázal zabránit. „Myslím, že dvě třetiny jsme hráli celkem dobře, takže je to velké zklamání přijít o vítězství, ale stalo se. Trošku už nám docházela šťáva,“ přiznal. A přitom právě díky němu se utkání zdálo už téměř jednoznačné, když jeho střela od modré se odrazila od zadního mantinelu, přeletěla branku a od zátylku Fikrta se puk odrazil do branky.„Vůbec jsem nevěděl, jak to tam spadlo. I takové góly se počítají.“ Ale podle něj jich klidně do liberecké branky, kterou tentokrát nestrážil Milan Hnilička, mohlo padnout víc: „Za stavu 3:3 jsme měli přesilovku, lítalo to tam po brankovišti soupeře a už se zdálo, že to tam padne, bohužel nepadlo.“

Do střelecké listiny se zapsal také Michal Dvořák. Zvyšoval na 3:1, když tečoval střelu od modré. „Byla to náhoda. Peter Fabuš vystřelil, já jsem to tečoval a náhodně to tam spadlo,“ zhodnotil svůj střelecký úspěch. Ovšem žádnou radost z něj neměl. „Nevím, co se stalo, co se zlomilo, najednou jsme byli jiné mužstvo. Utkání to bylo těžké, měli jsem toho v nohách dost, ale v tom to není. Je to v bojovnosti, v přístupu, ve všem,“ rozčiloval se známý bouřlivák. Pokud měl porovnat utkání s předchozím soupeřem, dokázal naprosto jasně najít rozdíly: „ Se Slavií jsme se báli, šli jsme do toho utkání s respektem a dotáhlo se to tam, kam se mělo. To byl parádní zápas.“ Stejně to viděl i Václav Benák: „Proti Slavii to bylo z naší strany úplně jiné nasazení, hráli jsme dobře jako kompaktní tým. A dnes už to od půlky zápasu nebylo dobré,“ shrnul na závěr kriticky Benák.