Omezené tréninky nyní mají více sociální než sportovní důležitost, popisuje trenér osmáků František Roubal

Plzeň - Mladé pušky se po coronavirovém vypnutí sportovního života pomalu vracejí ke svým povinnostem a vyhlížejí v dáli i možné zápasy.

Osmáci si zatím v soutěži vedli skvěle, v šesti utkání pětkrát vyhráli. Čtyřikrát nasázeli svým soupeřům dvojciferný počet branek a padli pouze po přestřelce v Českých Budějovicích 2:4. „To utkání se nám vůbec nepovedlo. Absence některých hráčů byla hodně znát. V útočné fázi jsme byli naprosto bezzubí, za celý zápas jsme si nevytvořili souvislejší tlak, a to, že jsme ještě po druhé třetině vedli, bylo jen díky tomu, že nás držel výborně chytající brankář. Za předvedenou hru jsme si bodovat nezasloužili,“ hodnotil trenér František Roubal. 

Naposledy se v soutěži představili desátého října, na ledě Strakonic kralovali 9:2. Jenže pak se již zápasy začaly odkládat, nakonec se zamezilo i trénovat ve vnitřních sportovištích. „Když jsme odehráli zatím poslední utkání, věděli jsme, že nás čeká pauza, kdy budeme smět pouze trénovat, a to pouze bez ledu. Ale stihli jsme pouze dva tréninky, od středy 14. října už byli kluci vlivem opatření odkázáni na přípravu v domácích podmínkách,“ popisuje hlavní trenér blížící se komplikace.

„Hráči dostali pokyny, čemu se věnovat a posílali mi zprávy, jak na sobě pracují. Věřili jsme, že se brzy vrátíme ke společnému trénování. Trvalo to měsíc a půl, než jsme měli možnost se opět sejít,“ vypráví a doplňuje: „Od 26. listopadu jsme měli možnost se opět vidět na společném tréninku. Ale v teplotách kolem nuly na tartanovém hřišti měly pro kluky po tak dlouhé době tyto tréninky více sociální než sportovní důležitost.“ 

„Od čtvrtka 3. prosince už můžeme být konečně zase na ledě. Sice musíme trénovat rozděleni do dvou skupin, ale i za to jsme rádi. Klukům už hokej určitě také chyběl, účast na trénincích, které máme i o víkendu, je 100%. Doufám, nebo si spíš přeji, abychom mohli co nejdříve trénovat bez omezení a měli možnost hrát i zápasy. Každý ví, že jen trénovat a nehrát zápasy, to není ono,“ uzavírá František Roubal.