Příště musíme chodit více do brány, bere si ponaučení ze zápasu ve Vítkovicích obránce Modrý

Plzeň - V nedělním utkání se představil tým HC Plzeň 1929 opět na Moravě. Tentokrát ale zajížděl až do Ostravy. Plzeňský tým dostal již v páté minutě gól a poté už prakticky jen dotahoval. Na začátku druhé třetiny dokázali Plzeňáci snížit na 1:2 akcí, na jejímž počátku stála nová posila indiánů Jaroslav Modrý. Jeho následný faul ale zabrzdil plzeňský rozlet za vyrovnáním. Právě Jaroslav Modrý nám sdělil své dojmy den po utkání.

Jak moc Vás mrzí prohra ve Vítkovicích?
Moc, protože herní projev byl dobrý a vytvořili jsme si plno velkých šancí a nedokázali jsme z toho skórovat. Musíme se z toho poučit a příště chodit více do brány a být více nepříjemní a být také důraznější před naší brankou.

Během tří zápasů jste nastříleli šest branek, což je v hokeji poměrně málo i třeba k poměru k vašim šancím.
Ano. Teď jsme o tom mluvili, že je potřeba se zlepšit v koncovce. Jak říkám. Musíme být důraznější a jít více do brány. Postavit se třeba také před gólmana aby neviděl puk a být nepříjemnější. Co gólman vidí, to chytí, protože dnes jsou výborní gólmani. Musím jim to více znepříjemnit. Být před bránou a hýbat se kolem něj aby neviděl puk.

Při snížení na 2:1 jste Bomersbackovi asistoval na gól. Jak vypadala tato akce z Vašeho pohledu?
Hráli jsme přesilovku. Povedlo se nám dobře rozehrát, využít šířky hřiště. Naznačil jsem střelu, přihrál Martinovi, který je na toto výborný. Martin vystřelil a Bomersback stál před brankou a tečoval střelu. Stál těsně před gólmanem, který tu střelu tak neviděl do poslední chvíle. To je přesně to co jsem říkal, že musíme dělat.

Poté jste byl ale vyloučen, což zastavilo váš atak na vyrovnání. Naopak jste v oslabení dostali gól. Nešla ta situace vyřešit jinak než nedovoleně?
Vždycky lze vyřešit jinak.

Co Vám potom řekli trenéři a spoluhráči?
Nic. To je prostě hokej. V zápalu se stane cokoliv. Když každý vidí, že do toho dáváš všechno a hraješ naplno, nikdo ti nic vyčítat nebude a o tom to většinou je. Ukázat, že tam necháš všechno, co máš a na konci, když se to sečte, mělo by to stačit na vítězství.

Něco podobného se pak stalo Martinovi Strakovi. Vstřelil gól a potom jeho vyloučení opět soupeř potrestal…
Tam Martinovi nelze nic vytknout. Byl volný a hrál, jak by měl. Snažil se pak dorazit, akorát ten gólman přisimuloval bůhví co. Rozhodčí jsou ale také lidi a také dělají nějaké chyby. A to, že jsme z toho dostali gól…, my jsme na to měli hlavně odpovědět. Měli jsme šance a třeba i trestné střílení. To je prostě hokej, je to sport a člověk si musí věřit celých 60 minut a třeba se to otočí. Jednou jsi na hoře, jednou dole. Hokej je hra chyb, kdo jich udělá méně, ten vyhraje.

Zdá se, že Vítkovice trestaly vždy v pravou chvíli. Nefrustrovalo to trochu?
V žádném případě člověk nesmí být frustrovaný. Všichni tam máme 60 minut práce a musí se vždy připravit na to svoje střídání. Ano, jsou věci, které zlomí utkání, ale musíme být na ně připravení a dokázat na ně reagovat.

Dostat 5 gólů za zápas není pro obranu dobrá vizitka. Co je potřeba zlepšit?
Asi být důraznější kolem brány. Věděli jsme o tom. Trenéři nám říkali, že kolem brány jsou šikovní, nepříjemní a dojíždí tam ve třech. To se musí potom dobře rozebrat, dobře komunikovat v naší třetině a být důraznější.