Teď musíme koukat na desítku, burcuje Vampola

Plzeň - Tak konečně se modrobílí dočkali plného bodového zisku. Proti Vítkovicím je výhra možná o to cennější, že si ji hráči opravdu vydřeli a navíc, vstoupili tímto zápasem do rozhodujícího dílu základní části. Tabulka se vyrovnává, rozdíl mezi postupem dál a barážovou skupinou se každým kolem ztenčuje. „Dříve se koukalo na šestku, teď si musíme hledět té desítky. Když se tam dostaneme, budeme silní. Je tu dobrý mančaft, navíc výborná parta. Je třeba se zaměřit na to, abychom šli zápas od zápasu a makali,“ hecoval Petr Vampola, hvězda utkání.

Pořádně vydřené tři body si na svoje konto po čtyřicátém kole připisuje na své konto Lasselsberger Plzeň. Poté, co vyhrával přesvědčivě o dvě branky, dokázal soupeř z Vítkovic zápas otočit a za delší konec tahal on. Vyrovnávací branka Cartelliho a bleskový nástup do poslední dvacetiminutovky ale na koně posadily domácí. Ti si takticky náskok uhlídali až do závěrečné sirény. Přesto asistent trenéra Bokroše, který ani tentokrát na tiskovou konferenci nedorazil, Pavel Bolek své svěřence ani v nejmenším nekáral. „Přestože jsme dnes prohráli, podali jsme velice dobrý výkon. Musím naše hráče pochválit za bojovnost a přístup k celému utkání. Po šedesát minut jsme byli mírně aktivnější než Plzeň, ta vyhrála díky šťastné brance a ve třetí třetině hrála velmi dobře takticky. Nicméně si myslím, že dnes prohrálo lepší mužstvo,“ nezapomněl zdůraznit. František Černý si rozhodně na nepřízeň osudu stěžoval nemohl, nicméně to nevypíchl jako rozhodující element utkání. „Dá se říct, že čtvrtý gól z naší strany šťastný byl. Když se ale podívám na průběh celého utkání, kdybychom nedostali branku na 2:1, vypadal by zápas možná jinak. Je těžké mluvit o nějakém štěstí, Vítkovice zase nebyly o tolik lepší,“ kontroloval prohlášení svého kolegy. Do první třetiny vstoupili modrobílí dle jeho představ, ale již brzy dostali branku na 2:1 a Vítkovice pak převzaly otěže zápasu. „Našimi zbytečnými vyloučeními jsme Vítkovice dostali na koně a ty hrály velice dobře, to musím uznat. Přesto to bylo dnes od kluků vydřené vítězství. V poslední třetině se nám podařilo dát rychlý gól, pak jsme plnili dohodnuté věci beze zbytku a Vítkovice jsme nepustili do žádné větší šance,“ zhodnotil utkání. Václav Benák do tohoto střetnutí nenastoupil, ačkoli figuroval na předzápasové soupisce. „Venca s námi nebyl už na rozbruslení, má totiž problémky s achillovkou. Raději jsme ho dnes stáhli, aby z toho nebylo nějaké dlouhodobější zranění,“ vysvětloval. Zato jsme mohli sledovat na ledě nejnovější posilu zadních řad Lasselsbergeru, Lotyš Jekabs Redlihs naskočil prozatím s dresem s číslem 38. Na hodnocení jeho výkonu bylo dle Černého příliš brzy. „Přijel teprve včera a časový posun na něho ještě nedolehl.S týmem ještě není sžitý, neví, jak hrajeme přesilovky a oslabení. Nicméně se jeví jako velice dobrý bruslař. Věřím, že v dalších zápasech, až za sebou bude mít nějaké tréninky, bude pro nás posilou,“ uzavřel.

Do branky se proti Vítkovicím postavil Roman Málek a na lavičce mu hlídal záda mladík Halmoši. Martin Altrichter do zápasu naskočit nemohl, jelikož hájil dres Sparty v předehrávce a pravidla dva starty v rámci jednoho koal rázně odmítají. „Popravdě řečeno jsem moc rád nebyl, že mám chytat. Chtěl jsem si totiž odpočinou po takových pět zápasů. Myslím si, že žádný hráč nemůže po léta mít fazónu. Tak to je. Situace ale byla taková a já se s tím musel vypořádat,“ prozradil. Vítězství proti nepříjemnému soupeři ho ale velmi těšilo, doléhala na něho i únava. „Jsem moc rád, že jsem vyhráli. Spadlo to ze mě, protože ve hře bylo šest bodů, a navíc my moc na Vítkovice neumíme. O to víc jsme se všichni soustředili a nakonec to vybojovali,“ pokračoval. Před zápasem vítaly poměrně slušně zaplněné ochozy Málka velmi kladně a velmi hlasitě. Koneckonců přesně tak, jak je zvyklý. „Jsem tady čtvrtou sezónu a nemůžu říct proti divákům ani slovo. Kdyby na mě pískali, bylo by to samozřejmě horší, ale musím zaklepat, že se to za ty čtyři roky nestalo,“ pochvaloval si podporu tribun. Nejdůležitější kus práce odvedla plzeňská opora hlavně při závěrečném náporu Vítkovic ještě umocněném odvolaným gólmanem Pruskem. „Při power-play na mě letěly dvě střely, nepříjemná byla především ta poslední z chumlu. Puk se dostalo se k hráči a ten pálil golfákem. Jsem rád, že mě to trefilo,“ dodal. Pak dle svých slov již vítězství věřil. O svém působení v nedělním střetnutí s Budějovicemi ještě s trenéry nemluvil. „A dnes to ještě nebude,“ usmíval se.

Nejlepším hráčem byl již tento rok poněkolikáté vyhlášen rychlonohý centr modrobílého celku Petr Vampola. I on si velmi cenil vydřeného skalpu Vítkovic. „Dneska to nebyl z naší strany úplně povedený zápas. Ale jindy jsme v zápasech ztratili také vedení o dvě branky, a přesto hráli lépe než dnes. Ne úplně ideální výkon jsme nahradili bojovností a kolektivním pojetím. Jsou to cenné body,“ pochvaloval si. Bezprostředně po utkání svoji vítěznou branku při hře čtyři na čtyři hodnotil jako náhodnou. Na tiskové konferenci již byl konkrétnější. „Míša Důras mi nahrál za branku. Měl jsme v plánu, že ji objedu a zkusím to do ní nějak protlačit. Určitě tam bylo i štěstíčko, ale pomohlo i to, že jsem přidal na důrazu,“ pokračoval. V utkání znovu padl poměrně vysoký počet branek, ostatně jak je u Plzně na denním pořádku. Petr Vampola tvrdil, že je potřeba se na to zaměřit. „Musíme si uvědomit, že hodně inkasujeme a zaměřit na obranu. Když nebudeme tolik branek dostávat, budeme vysoko. Jsou tu silné čtyři pětky, které branku dát umí,“ vysvětloval. Situace kolem přímého postupu do play – off se zamotává, nejednoduché je to i na rozhraní postupu do předkola vyřazovacích bojů. „Už je před námi pár zápasů a tabulka je hodně vyrovnaná. Když jsme byli čtvrtí, říkalo se, že se musíme koukat na šestku. To ne, teď si musíme hledět té desítky. Když se tam dostaneme, budeme silní. Je tu dobrý mančaft, navíc výborná parta. Je třeba se zaměřit na to, abychom šli zápas od zápasu a makali,“ hecoval.

Aby dal branku plzeňský Radek Matějovský, to nebývá v každém zápase aktuální. O to víc si z druhého zásahu do vítkovické sítě užíval. „Po té době je to určitě radost. Chtěl bych poděkovat manželce Tomáše Vlasáka, která už se na to nemohla dívat a přinesla mi kominíčka pro štěstí. Dnes jsem ho měl poprvé v kabině a zafungoval,“ na dálku vzkázal. Zápasy proti Moravanům nejsou v poslední době pro Západočechy procházkou rozkvetlou zahradou. To ví i hráč s jednasedmdesátkou. „Ve Vítkovicích jsme si odvezli dvakrát debakl a pak nám to otočili během minuty. Možná jsme to v hlavách měli a pak se na ně více soustředili. Urputností a štěstím jsme vyhráli, to je hrozně důležité,“ potvrdil. Přestože se Plzeň rychle ujala vedení, zase byli diváci přímo v ČEZ Aréně svědky dramatu až do posledních sekund. „To už jste si přece mohli zvyknout, je už to tu léta. Nevím ale čím to je. My si myslíme, že když dáme dva góly, že už je to pak vyhrané a pak spadneme zpátky na zem,“ nespokojeně prohlásil. Zápas se ale povedl modrobílým dovést až do tříbodového konce. „Hrozně důležitý byl gól Petra Vampoly, sice ušmudlaný, ale opravdu důležitý. Soustředili jsme se pak na obrannou Činnost, už jsem do soupeře tolik nechodili. Myslím, že po taktické stránce jsme to zvládli hodně dobře,“ pochvaloval si. Otočit nepříznivý stav se Lasselsbergeru podařilo již v předchozím kole na ledě mistrovské Spartě. „Tam už jsme byli v takové klinické smrti a pak se teprve probrali. Možná nás to také povzbudilo, i když dnešní dvě třetiny tomu nijak nenasvědčovaly,“ řekl Matějovský. Nejbližším soupeřem, kterému budou Kučerovi svěřenci čelit, budou silné Budějovice. „Musíme se na ně připravit, nabrat hlavně fyzické síly. Teď jsme v takovém herním útlumu, doufám, že nás tento zápas nakopnul a my zase budeme předvádět výkony ze začátku sezóny, a to hlavně před našimi fanoušky,“ uzavřel.