Tomáš Pitule #48

Tomáš Pitule #48: Byl to můj nejdůležitější gól

Plzeň - Indiáni si i ve druhém utkání poradili se Zlínem, svým čtvrtfinálovým soupeřem. Zlomovým bodem byl gól mladého útočníka Tomáše Pituleho, který svým zásahem dodal domácím hokejistům více klidu a jistoty a ti si pak dokráčeli pro výhru v poměru 5:1.

Plzeňský odchovanec Tomáš Pitule měl poměrně dobrý vstup do aktuální sezóny, kdy pravidelně nastupoval za „A“ tým Plzně a dařilo se mu i střelecky. Pak jako by se od něj odvrátilo štěstí – i přes podobně kvalitní výkony se plzeňskému útočníkovi nedařilo přidat další branky a výrazněji tak pomoci svému týmu. Dlouhé čekání ukončil až v ten nejvíce vhodný okamžik – ve druhém čtvrtfinálovém zápase se Zlínem, kdy svoji brankou zvyšoval na 3:1. „To čekání bylo opravdu dlouhý, nevím, čím to bylo. Snažil jsem se hrát pořád stejně, ale prostě mi to tam přestalo padat. Hlavní ale je, že dnes jsem to trefil,“ přiznal Pitule, že mu důležitý gól udělal velikou radost.

O důležitosti tohoto zásahu netřeba dlouze diskutovat. I když se nejedná o vítězný gól dle statistik, podle průběhu zápasu to byl zcela určitě zlomový okamžik celého utkání, ve kterém se hosté dlouho drželi na dostřel. Až právě branka Pituleho z 51. minuty zápasu poslala Plzeň zpět do dvougólového vedení. „Nevím, jestli byl dnes rozhodující,“ přemítal skromně plzeňský odchovanec, zatímco vedle sedící Jiří Marušák vehementně přikyvoval. „Určitě byl ale důležitý pro vývoj zápasu, určitě nejdůležitější gól mojí kariéry,“ dodal střelec třetí plzeňské branky zápasu, pro kterého to byl vůbec první gól v extraligovém play-off.

Akci, která vedla ke gólu, založil zkušený obránce František Kaberle. Ten za vlastní brankou sebral puk a setřásl napadajícího obránce, kolem dalšího hráče projel do středního pásma a i s trochou štěstí poslal puk rozjetému Tomáši Pitulemu. Ten v plné rychlosti nad ničím nepřemýšlel, napřáhl a vystřelil – a puk z jeho hole zastavila až síť Sedláčkovy branky! „Všichni mi radili, abych střílel nahoru. Ale já umím dávat jen takovýhle „podleďáky“,“ popsal s trochou nadsázky svůj zásah Pitule. Ten se vrátil do útoku k Michalu Dvořákovi a Nicku Johnsonovi, se kterými už v průběhu sezóny nastupoval. „Nevím, jestli spolu budeme hrát i další zápas, ale určitě nám ten gól pomohl,“ uzavřel povídání o své chvilce slávy mladý indián.

Podstatně zkušenějším hokejistou je obránce Jiří Marušák. I ten měl velký podíl na jedné vstřelené brance indiánů, velice nešťastně se ale podepsal i pod jedinou branku beranů. Ve snaze zabránit Ondřeji Veselému v převzetí nebezpečné přihrávky si zkušený zadák bruslí srazil puk do vlastní branky. „Kdyby mi bylo dvacet, tak by to se mnou asi zamávalo. Dnes už si to ale tolik nepřipouštím. Hrálo se mi celkem dobře a myslím, že se to na mém výkonu nijak nepodepsalo,“ prozradil Jiří Marušák, jak se s nepříjemnou chvilkou vypořádal. O to větší důvod k radosti měl ve třetí třetině, když jeho střela i s drobnou tečí prolétla až do zlínské branky. „Radost to byla veliká. Hlavně, že jsem na konci druhého zápasu konečně trefil branku,“ popsal plzeňský obránce s úsměvem svůj zásah. „Do branky by šla stejně, ale Nick si v kabině leduje předloktí, takže se ho to asi dotklo,“ odpověděl opět s úsměvem na tváři na dotaz, zda by puk do branky zamířil i bez zásahu hráčů před brankou.

Indiáni za sebou mají i díky Marušákově brance úspěšný vstup do play-off, jako jediný tým vedou v sérii 2:0. Co tedy bývalý hráč Zlína a dobrý kamarád Petra Čajánka očekává od žlutomodrých v dalších zápasech? „Určitě budou produkovat aktivnější hru, poženou je diváci kupředu. Jinak se ale nedá čekat moc změn. Jejich lajny hrají dlouhodobě ve stejném složení a ze dne na den to asi těžko budou měnit,“ odhaduje Jiří Marušák, co Plzeň na Valašsku čeká. „My asi budeme muset hrát ze začátku trošku zataženěji, ale jinak se toho moc nemění.“

Za stavu 2:0 v sérii a v pozici jasného favorita se už Plzni jednou „podařilo“ vypadnout z play-off. Řeč je o předloňské sezóně, ve které indiáni získali prezidentský pohár, ale pak překvapivě vypadli už ve čtvrtfinále s Libercem. I když u toho Jiří Marušák nebyl, je dobře informován. „V kabině už zaznělo varování, ať si vzpomeneme na Liberec, a zdvižený prst. Já jsem u toho sice tenkrát nebyl, ale sledoval jsem to z Ruska,“ doplnil obránce s dělovou střelou. „Takže si na to samozřejmě dáme pozor,“ zakončil rozhovor po druhém čtvrtfinálovém utkání Jiří Marušák.